V roce 1981 byla založena na jižní tribuně stadionu Camp Nou první chuligánská skupina s názvem Boixos Nois. Od svého založení byla skupina trnem v oku velkému množství lidí na stadionu, kteří byli zvyklí sledovat zápasy v absolutním klidu, zatímco tihle lidé křičeli, mávali vlajkami a házeli světlice. Ovšem zbylá část stadionu a hráči Barcelony je zbožňovali, protože oni byli ti nejvěrnější a snažili se podporovat Barcu vždy a všude.
Skupina se vyznačovala svým radikálním nacionalismem a katalánským separatismem, jejíž cílem je samostatný stát Katalánsko nezávislé na Španělsku. Politické zaměření Boixos Nois bylo v přímé opozici španělského radikálního nacionalismu a jejich fašistického směru, a to už z důvodu, že Boixos a některé další protifašistické a separatistické skupiny jako Indar Gorri (Osasuna), nebo Brigadas Amarillas (Cádiz) byli družebními přáteli. Z toho též vyplynulo, že se tímto stali Boixos nepřátelé některých fašistických a španělských nacionalistických skupin působících na stadionech, jako LFN (Zaragoza) nebo Ultras Sur (Real Madrid). Postupem času se rozrůstala členská základna této skupiny. Došlo také k prvním bitkám s jinými skupinami, zejména s Brigadas Blanquiazules a Espanyol Ultras, což byly skupiny fanoušků jiných barcelonských klubů.
Další čtyři roky působení skupiny doprovázely některé násilné scény, které se odehrály na stadionu i mimo něj, a to například zapálení 80 světlic na zápase, házení petard na hřiště, velká pouliční bitva ve Valencii. Ale jedna z nejdůležitějších událostí té doby se stala během zápasu Barcelona – Juventus, kde Boixos vytáhli transparent, na kterém stálo: „Děkujeme Liverpoolu za mrtvé z Juve“ (což byl odkaz na katastrofu v Bruselu na Heysel Stadium, kde zemřelo 39 fans Juventusu při finále PMEZ poté, co na ně zaútočili hooligans Liverpoolu a fans Juve v panice utíkali ke zdi, která se prolomila a několik jich zasypala). Tento transparent vedl UEFA k sankcím. Vše nakonec vedlo k zakázání skupiny Boixos Nois.
Po zmizení Boixos Nois se objevuje na jižní tribuně mnoho malých skupin: Gamper Boys, Anarko Sud, Barca supporters a další. Ale většina členů Boixos Nois se připojila k nové skupině nazvané Cèllules Blaugranes, což znamenalo jejich propojení s levicovými a separatistickými politickými organizacemi. V dalším roce – 1986, se Boixos Nois znovu zrodili a většina Cèllules Blaugranes se naopak připojila k Boixos. Ta menší část, která se nepřipojila, vytvořila skupinu Inter City Culé, která je v současnosti na jižní tribuně stadionu Camp Nou.
Ve stejném roce byl fanoušek Barcelony pobodán od ultras Espanyolu a válka mezi Barcou a Espanyolem začala. A tak na denním pořádku byly boje mezi fanoušky po celé Barceloně a samozřejmě i na stadionech obou klubů, což si vyžádalo desítky zraněných.
Boixos Nois na stadionu Espanyolu (1985)
V roce 1986 nastupují skinheads k Boixos Nois. Ti první skinheads, jež se připojili, byli Redskins (levicově orientovaní skinheads, většinou zástupci ultralevicových seskupení), a pak se připojili i fašističtí skinheads. Zastánci pravice i levice podporovali Barcu společně na jižní tribuně – měli dva společné body svého zájmu – podporu klubu a odtržení Katalánska od Španělska. Incidenty na stadionu, za kterými stáli Boixos pokračovaly. Vlajky na tyčích a pyrotechnika byly zakázané. V roce 1989 se Boixos přesouvají na třetí tribunu stadionu, když opustili své místo za brankou. Přesto malá část Boixos odmítla nové místo a nadále zůstala v sektoru za brankou. Z nich se pak vytvořila skupina Komando Flipper, a ti jsou zde dodnes. I přes snahu klubu incidenty nadále pokračovaly, a výsledkem byly zákazy vstupu na stadion pro 140 členů Boixos. V následujícím roce 1990 se skupina vrací zpátky na první tribunu za bránu, ale část z nich se usadí na třetí tribuně (ti kteří nechtěli fašisty v Boixos Nois).
Pyrotechnika od Almogàvers. Tehdy měli okolo 500 členů, dnes už mají jen asi 100 členů.
V roce 1991 Boixos Nois zabili jednoho z ultras Espanyolu jako odvetu za pobodání člena Boixos před několika měsíci. Strhla se až nevídaná kriminalita a nátlak na členy Boixos. Na derby RCD Espanyol vs. FC Barcelona bylo nasazeno více jak 1000 policistů.
Stále více fašistů se přidávalo k Boixos Nois a levicoví fanoušci zase kvůli tomu Boixos opouštělo. Někteří z nich se spojili do skupiny Sang Culé. Fašistické křídlo v Boixos převzalo moc a stali se vůdčí silou, což mělo za následek, že se ke skupině přidali i někteří španělští nacionalisté. Ovšem v roce 1994 se všechny skupiny Barcelony spojily na severní tribuně - Boixos Nois, Sang Culé, Komando Flipper a Almogàvers - což bylo více jak 3000 lidí a vytvořili skvělou atmosféru na stadionu. UEFA ale nařídila Barceloně upravit stadion podle bezpečnostních pravidel, což způsobilo výstavbu nových tribun a radikálové byli umístěni do nové menší zóny, kam se vešlo jen 1000 lidí. A tak se všechny skupiny kromě Boixos zase vrátili na třetí tribunu.
V roce 2003 byl dosazen na místo nového prezidenta Barcelony Joan Laporta, který nahradil stávající dva prezidenty – Nuñeze a Gasparta, kteří vždy Boixos podporovali. Tento nový prezident se snažil o zákaz vstupu na stadion pro Boixos Nois za mnoho jejich incidentů, zejména pak za jejich rasismus. A tak klub začal podnikat kroky proti Boixos. První rok mělo povoleno vstoupit na severní tribunu jen pár členů Boixos, později se zakázaly všechny materiály související s Boixos, a nakonec zakázaly skupinu úplně. A tak v současnosti přežívají na jižní tribuně jen malé skupiny jako Almogàvers, ICC, Komando Flipper a některé nové skupiny, jako je Grup Fide a Ressaka Kulé. Ovšem i všechny tyto skupiny trpí policejním nátlakem a je velmi těžké, aby dosáhly na více než 200 členů. Možná se přece jen za pár let dočkáme skvělé podpory fanoušků, jako tomu bylo dřív.
Boixos Nois v Monacu (2006)
Boixos Nois na stadionu Espanyolu demonstují i přes to, že jsou zakázaní a ukazují, že stále ještě přežívají (2008).
